Založit webové stránky nebo eShop
aktualizováno: 25.09.2015 17:56:11 

Církev československá husitská ve Vlašimi

 

Roku 1920 se přihlásilo do řad Církve československé ve Vlašimi množství občanů. V září 1921 nalezla mladá církev svého prvního faráře Ladislava Kopala a na podzim 1924 bylo započato s budováním základů pro vlastní kostel ve funkcionalistickém slohu s prvky tradicionalistickými. Architektem dnes cenné stavby byl Rudolf Javůrek, na její výstavbu osobně dohlížel první patriarcha církve ThDr. Karel Farský.

Slavnostní otevření Husova sboru, jak byl kostel nazván, proběhlo 28. října 1926. Z konce téhož roku pocházejí hodiny na věži. Příslušníkům církve odkázal roku 1936 tehdejší předseda rady starších tato pěkná slova: „Chraňte náš sbor, který jsme s láskou postavili pro věky budoucí."

Při chrámu působil pěvecký kroužek, v srpnu 1942 vznikl kroužek divadelní, který v době nacistické okupace napomáhal upevňovat národní sebevědomí. Roku 1946 získal kostel varhany, dílo slavné továrny Jana Tučka z Kutné Hory. Dětská divadelní scéna Husova sboru sehrála v letech 1943–1951 několik krásných pohádkových představení. Církev československá také organizovala oblíbené večery písní a poezie. S příchodem politického režimu, který nepřál prohlubování náboženského života, tyto akce postupně zanikly. Teprve od roku 1983 jsou ve sboru konány nejrůznější přednášky pro veřejnost a různá filozofická a kulturní setkání. Po roce 1989 nalezl v kostele zázemí pravidelný interdisciplinární seminář „O mezních otázkách", jehož se účastní řada významných vědců a odborníků, a začala se opět intenzivně rozvíjet duchovenská, svátostná a misijní činnost.

Kostel je od roku 2001 kulturní památkou České republiky.
  Rozhodnutím Ministerstva kultury České republiky ze dne 23. 2. 2001 byl kostel Církve československé husitské ve Vlašimi prohlášen podle § 3 zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči za kulturní památku.

  V odůvodnění se mimo jiné uvádí: "Tento významný církevní objekt představuje svojí formou a polohou důležitou architektonickou památku a dominantu města. Stavba, která byla dokončena v roce 1926, je kombinací funkcionalistického stylu s prvky tradicionalismu… Ministerstvo kultury dospělo k závěru, že sbor Církve československé husitské představuje velmi zajímavý příklad sakrální architektury 1. čtvrtiny 20. století, výrazně se uplatňující v urbanismu města Vlašimi a také v památkovém fondu středočeského regionu. Stavba jednoznačně splňuje ustanovení § 2 památkového zákona, proto Ministerstvo kultury rozhodlo  o prohlášení věci za kulturní památku."

 Nad oltářem je umístěna pozoruhodná plastika žehnajícího Krista od sochaře Jana Vítěz-slava Duška, jednoho z nejvýznamnějších sochařů třicátých let 20. století (žáka francouzského umělce Bourdela). Obnovena byla také sborová místnost, kde se konají setkání v zimních měsících a kde vznikl nový prostor pro modlitební a meditativní ztišení. Oltář zde obklopují stylizované postavy proroka Jeremjáše.

S podporou Národního památkového ústavu, Města Vlašimi, Středočeského kraje a pražské diecéze již mnoho let probíhá rekonstrukce Husova sboru.

Nabízí se možnost prohlídky kostela pro veřejnost. Přístupná je rozhledna ve věži, kde je uchován nejstarší vlašimský zvon z roku 1438 původně z dřevěného kostelíku na Kladrubské hůře, kde kázal i Mistr Jan Hus. Vlašimská náboženská obec má pod patronací církevní statek (majetek pražské diecéze v Borovnici, kde je ubytovací zařízení a konají se tam tábory pro děti a společenské akce. Deset kilometrů odtud na hoře Velký Blaník najdeme rozhlednu ve tvaru husitské hlásky s kamenným oltářem.

Náboženská obec ve Vlašimi je živé, radostné a pracovité společenství, jež chce být užitečné pro všechny lidi dobré vůle. Prohlubuje křesťanskou víru v duchu Písma a poskytuje přátelství, pomoc a radu. Dosavadní faráři: Ladislav Kopal (1921–1923), Karel Václav Pavlinec (1926–1927), PhDr. Bohumil Pešek (1927–1928), František Stupka (1928–1934), František Benda (1934–1942), ThMgr. Jaroslav Smetana (1942–1952), Jiří Kostelecký (1952–1961), Jaroslav Reitmeier (1962–1973), ThLic. Jiří Bureš (1973–2003), ThDr. Zdeněk Krušina, Th.D. ( 2003-2015), Mgr. Petr Wagner (od r.2015).

 

TOPlist