DoporučujemeZaložit web nebo e-shop
aktualizováno: 05.03.2019 10:39:38 

Církev československá husitská ve Vlašimi

   
 Interiér Husova  sboru ve  Vlašimi 
 
Duchovní správa
Kostely CČSH jsou označovány jako sbory, neboť nejde jen o pouhé stavby, o shromaždiště k bohoslužbám, ale o živá společenství věřících, spojených vírou, nadějí a láskou – o náboženské obce.
 Základní činností církve je zvěstovat Boží slovo z biblického zjevení. Bohoslužba (tzv. Farského liturgie a Kalousova pobožnost) má předepsanou liturgickou formu a je konána v českém jazyce. Církev používá svůj zpěvník.
  CČSH uznává sedm svátostí – liturgických úkonů, které věřícím zprostředkovávají Boží milost: křest, biřmování, Večeři Páně, pokání, manželství, útěchu nemocných a svěcení kněžstva. Příslušnost k církvi se zakládá křtem, vyjadřujícím přijetí daru Ducha svatého. Křest je v našem sboru možné udělit v jazyce českém, anglickém nebo německém. S výjimkou křtu novorozenců mu předchází příprava v součinnosti s knězem. Svátost křtu je především sborovou slavností, přesto se však ve výjimečných případech může konat i mimo sbor (např. v rodině, v ústavních zařízeních, v přírodě). Svátost biřmování (konfirmace), kterou vysluhuje biskup či patriarcha, utvrzuje víru pokřtěného. Večeře Páně je středem bohoslužby a CČSH si při ní zpřítomňuje Ježíšovu vykupitelskou oběť a vyznává, že Ježíš Kristus je při ní reálně duchovně přítomen těm, kdo jej s vírou přijímají. Pokání je chápáno jako cesta k setkání se spásnou blízkostí odpouštějícího Boha a je uskutečňováno společně v rámci liturgie. O soukromou svátost pokání (zpověď) je možné požádat kněze, jenž je vázán zpovědním tajemstvím. Svátost manželství uděluje církev stanovenou kanonickou formou. Podle platných zákonů je církevní sňatek rovnocenný sňatku civilnímu. Církev také praktikuje tzv. manželské požehnání (při významných manželských jubileích), které však není svátostí. Útěchu nemocných církev zajišťuje zejména v rodinách, nemocnicích a ústavních zařízeních. Nemocný nebo umírající je při ní posilován Duchem svatým a potěšován ve víře v život věčný.
  K funkcím duchovní správy patří výkon církevního pohřbu (příp. uložení urny nebo rozptyl). Křesťanský pohřeb se nese v duchu radostné naděje, že skrze vykupitelskou oběť a vzkříšení Ježíše Krista se věřícím otvírá cesta ke spáse a životu věčnému. V kostele se nachází kolumbárium pro ukládání uren. Každoročně jsou při bohoslužbě na svátek Památky zesnulých připomínána na přání pozůstalých (prostřednictvím tzv. obětinek) jména zesnulých. 
 Církev také zajišťuje pastorační péči o děti, mládež i dospělé, a to především při návštěvách v rodinách, u lidí nemocných, osamělých a pozůstalých.